Otokar Březina (1868 - 1929)

Otokar Březina, vlastním jménem Václav Jebavý, byl básník, esejista, představitel symbolismu. Povoláním byl učitel, nejdéle působil na měšťanské škole v Jaroměřicích nad Rokytnou. Publikoval v Rozhledech, Lumíru, Volných směrech, Novém kultu a v dalších periodikách. Březinovo dílo se řadí k symbolismu. Jeho poesie je ve znamení hledání smyslu lidské existence a smyslu konání v universu světa a vesmíru. Cestou k takovému celistvému uchopování se stává slovo v přenesených významech, symbolech. Dalším znakem poetiky Otokara Březiny je vznešená monumentalita myslitelských konstrukcí, nezvyklé metafory spojující představy vzdálené i protikladné, užívání cizích slov a odborných termínů i hudebnost veršů. Jeho dílo bylo ceněno již za autorova života.

Dílo: Tajemné dálky (sbírka básní 1895)
Svítání na západě (sbírka básní 1896)
Větry od pólů (sbírka básní 1897)
Stavitelé chrámu (sbírka básní 1899)
Ruce (sbírka básní 1901)
Hudba pramenů (sbírka esejí 1903)
posmrtně:
Skryté dějiny (sbírka esejí 1970, ed. J. Zika)

Zdroje:

LEHÁR, Jan. Česká literatura od počátků k dnešku. Praha: Lidové noviny, 1998. 1058 s. ISBN 8071063088.

FORST, Vladimír. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1, A–G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 8020007970.